Plicní embolie. Závažný až život ohrožující stav. Dle odborné definice uzávěr části cévního řečiště plic krevní sraženinou přinesenou krevním proudem. Tato krevní sraženina, která je nesena proudem krve - tedy embolus - má nejčastěji, tj. v 80-90%, původ v akutní žilní trombóze dolních končetin.
Počátkem je tedy náhlé vytvoření krevní sraženiny v žilách dolních končetin. A aby ani zde to nebylo příliš jednoduché na dolních končetinách můžeme nalézt dva systémy žil - hluboký a povrchový. Krevní sraženina, která je schopna se uvolnit a být nesena proudem až do plic se nachází v systému žil hlubokých. Přičemž jsou známy rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku takovéto sraženiny nebo-li trombu. Znamená to, že v případě přítomnosti jedné či více níže vyjmenovaných charakteristik se zvyšuje pravděpodobnost vzniku trombu v žilách dolních končetin.
Rizikové faktory vzniku krevní sraženiny
Trombofilní stavy (stavy se zvýšenou srážlivostí krve, vrozené či získané)
Věk nad 40let
Dlouhodobá nehybnost (např. při hospitalizaci)
Obezita
Stavy po operacích
Těhotenství
Hormonální léčba (zejména estrogeny)
Maligní nádory
Srdeční vady
Sepse
Tvorba krevní sraženiny je většinou proces, který má určitý vývoj, během kterého můžeme pozorovat určité příznaky, napovídající o právě probíhajícím procesu tvorby trombu. Klasická triády - bolest, otok, namodralé zbarvení kůže končetin. Kromě toho může postižený pociťovat napětí v noze, noha může být citlivá na dotek nebo můžeme pozorovat na dané končetině rozšířené podkožní žíly. K průkazu žilní trombózy se také často používá pozitivní tzv. Homansovo znamení, kdy pacient udělá na chodidle "fajfku", tedy přitahuje špičku nohy k lýtku. V přítomnost trombózy se projeví bolestí.
Pokud je průběh nepříznivý, krevní sraženina je masivní, vytvořena relativně rychle nebo pokud i přes přítomnost klasických příznaků nedojde k terapeutickému zásahu, může dojít k utržení trombu, který je dále stržen krevním proudem. V tomto případě se jedná již o embolus. Protože všechna krev nacházející se v žilách musí projít přes plíce, je až sem krevní sraženina proudem donesena.
Jaký bude další průběh je velmi individuální a závislé na mnoha přidružených faktorech. Obecně lze ale dle rizika rozdělit plicní embolii do dvou skupin.
Plicní embolie s vysokým rizikem časného úmrtí
Plicní embolie se u daného nemocného projevuje rozvojem velmi nízkého tlaku nebo dokonce až rozvojem šokového stavu. Krevní sraženina je totiž v tomto případě velmi masivní a dochází k ucpání velkého úseku cévního řečiště v plicích (více než 50%). A protože za normálního stavu, krev která se v plicích okysličí dále pokračuje do srdce, které jí dále přečerpává, tak v případě takto velké překážky se do srdce nedostává dostatek krve. Důsledkem je přítomnost velmi malého případně žádného množství krve v cévách těla a tedy velmi nízký krevní tlak. Případně může dojít až k selhání srdce, rozvoji šoku a následné smrti.
Plicní embolie bez vysokého rizika časného úmrtí
V tomto případě je krevní tlak normální. Sraženina není tak masivní a nedochází k ucpání tak velkého procenta cév v plicích. Přesto ale jde o stav vážný. Typicky se projevuje velmi rychle vzniklou dušností, kdy nemocný lapá po dechu, pocitově jde o nedostatek vzduchu, nemocný popisuje, že má pocit, že se nemůže nadechnout. Dech je současně velmi rychlý. Dalším velmi klasickým projevem je bolest na hrudi, kašel a vykašlávání krve.
Ve chvíli, kdy dojde velmi náhle k rozvoji dušnosti, je nutné neprodleně nemocného dopravit do nemocnice. Vždy je potřeba na tuto skutečnost myslet, zvláště u jedinců s přítomnými rizikovými faktory. Hlavní zobrazovací metodou ve chvíli podezření na plicní embolii je CT angiografie. Díky této metodě je možné zobrazit cévní řečiště plic a potvrdit případně vyvrátit přítomnost krevní sraženiny. Alternativou CT angiografie je echokardiografie. V případě nemocného s nízkým rizikem, může být provedena sonografie žil dolních končetin se snahou zobrazit možnou další sraženinu zde přítomnou, která by mohla způsobit další epizodu plicní embolie
Terapie
Co se týká terapie, je důležité výše uvedené dělení pacientů dle rizika.
Terapie u pacientů s vysokým rizikem časného úmrtí
V případě potvrzení plicní embolie na základě jasných projevů a výsledků z CT angiografie je zásadní terapeutickou metodou systémová trombolýza látkou zvanou Altepláza. Znamená to, že infuzí pacient dostává látku, která je schopna rozpustit sraženinu přítomnou v plicích. Systémová proto, že krví se dostává do celého těla, tedy systému. Současně s trombolytickou léčbou dostává pacient heparin i.v. (intra venozně, do žíly) a zároveň warfarin. Heparin i warfarin jsou látky, které snižují schopnost krve se srážet. Laicky řečeno je krev ředěna.
Alternativou systémové trombolýzy je katétrová embolektomie. Velmi zjednodušeně řečeno jde o odstranění embolu z plic manuálně pomocí k tomu určených přístrojů. Používá se v případě, že provedená trombolýza selhala nebo v případě, kdy jí není možné použít, tedy v případě přítomnosti kontraindikačních faktorů. Jedná se o současné probíhající vnitřní krvácení nebo krvácení do mozku v nedávné době.
Terapie u pacientů bez vysokého rizika časného úmrtí
Terapeutickou metodou toho případu je rychle zahájená antikoagulační léčba (léčba bránící srážení krve). Používám je heparin spolu s warfarinem po dobu minimálně 3 měsíců. Tato 3měsíční antikoagulační léčba je nezbytná. Důvodem je 50% riziko opakování plicní embolie právě v průběhu prvních 3 měsíců po předchozí příhodě.