PLICNÍ EMBOLIE

Plicní embolie. Závažný až život ohrožující stav. Dle odborné definice uzávěr části cévního řečiště plic krevní sraženinou přinesenou krevním proudem. Tato krevní sraženina, která je nesena proudem krve - tedy embolus - má nejčastěji, tj. v 80-90%, původ v akutní žilní trombóze dolních končetin. 

Počátkem je tedy náhlé vytvoření krevní sraženiny v žilách dolních končetin. A aby ani zde to nebylo příliš jednoduché na dolních končetinách můžeme nalézt dva systémy žil - hluboký a povrchový. Krevní sraženina, která je schopna se uvolnit a být nesena proudem až do plic se nachází v systému žil hlubokých. Přičemž jsou známy rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku takovéto sraženiny nebo-li trombu. Znamená to, že v případě přítomnosti jedné či více níže vyjmenovaných charakteristik se zvyšuje pravděpodobnost vzniku trombu v žilách dolních končetin.

Rizikové faktory vzniku krevní sraženiny

Trombofilní stavy (stavy se zvýšenou srážlivostí krve, vrozené či získané)

Věk nad 40let

Dlouhodobá nehybnost (např. při hospitalizaci)

Obezita

Stavy po operacích

Těhotenství

Hormonální léčba (zejména estrogeny)

Maligní nádory

Srdeční vady

Sepse

Tvorba krevní sraženiny je většinou proces, který má určitý vývoj, během kterého můžeme pozorovat určité příznaky, napovídající o právě probíhajícím procesu tvorby trombu. Klasická triády - bolest, otok, namodralé zbarvení kůže končetin. Kromě toho může postižený pociťovat napětí v noze, noha může být citlivá na dotek nebo můžeme pozorovat na dané končetině rozšířené podkožní žíly. K průkazu žilní trombózy se také často používá pozitivní tzv. Homansovo znamení, kdy pacient udělá na chodidle "fajfku", tedy přitahuje špičku nohy k lýtku. V přítomnost trombózy se projeví bolestí. 

Pokud je průběh nepříznivý, krevní sraženina je masivní, vytvořena relativně rychle nebo pokud i přes přítomnost klasických příznaků nedojde k terapeutickému zásahu, může dojít k utržení trombu, který je dále stržen krevním proudem. V tomto případě se jedná již o embolus. Protože všechna krev nacházející se v žilách musí projít přes plíce, je až sem krevní sraženina proudem donesena. 

Jaký bude další průběh je velmi individuální a závislé na mnoha přidružených faktorech. Obecně lze ale dle rizika rozdělit plicní embolii do dvou skupin.

Plicní embolie s vysokým rizikem časného úmrtí

Plicní embolie se u daného nemocného projevuje rozvojem velmi nízkého tlaku nebo dokonce až rozvojem šokového stavu. Krevní sraženina je totiž v tomto případě velmi masivní a dochází k ucpání velkého úseku cévního řečiště v plicích (více než 50%). A protože za normálního stavu, krev která se v plicích okysličí dále pokračuje do srdce, které jí dále přečerpává, tak v případě takto velké překážky se do srdce nedostává dostatek krve. Důsledkem je přítomnost velmi malého případně žádného množství krve v cévách těla a tedy velmi nízký krevní tlak. Případně může dojít až k selhání srdce, rozvoji šoku a následné smrti.

Plicní embolie bez vysokého rizika časného úmrtí

V tomto případě je krevní tlak normální. Sraženina není tak masivní a nedochází k ucpání tak velkého procenta cév v plicích. Přesto ale jde o stav vážný. Typicky se projevuje velmi rychle vzniklou dušností, kdy nemocný lapá po dechu, pocitově jde o nedostatek vzduchu, nemocný popisuje, že má pocit, že se nemůže nadechnout. Dech je současně velmi rychlý. Dalším velmi klasickým projevem je bolest na hrudi, kašel a vykašlávání krve. 

Ve chvíli, kdy dojde velmi náhle k rozvoji dušnosti, je nutné neprodleně nemocného dopravit do nemocnice. Vždy je potřeba na tuto skutečnost myslet, zvláště u jedinců s přítomnými rizikovými faktory. Hlavní zobrazovací metodou ve chvíli podezření na plicní embolii je CT angiografie. Díky této metodě je možné zobrazit cévní řečiště plic a potvrdit případně vyvrátit přítomnost krevní sraženiny. Alternativou CT angiografie je echokardiografie. V případě nemocného s nízkým rizikem, může být provedena sonografie žil dolních končetin se snahou zobrazit možnou další sraženinu zde přítomnou, která by mohla způsobit další epizodu plicní embolie

Terapie

Co se týká terapie, je důležité výše uvedené dělení pacientů dle rizika. 

Terapie u pacientů s vysokým rizikem časného úmrtí

V případě potvrzení plicní embolie na základě jasných projevů a výsledků z CT angiografie je zásadní terapeutickou metodou systémová trombolýza látkou zvanou Altepláza. Znamená to, že infuzí pacient dostává látku, která je schopna rozpustit sraženinu přítomnou v plicích. Systémová proto, že krví se dostává do celého těla, tedy systému. Současně s trombolytickou léčbou dostává pacient heparin i.v. (intra venozně, do žíly) a zároveň warfarin. Heparin i warfarin jsou látky, které snižují schopnost krve se srážet. Laicky řečeno je krev ředěna.

Alternativou systémové trombolýzy je katétrová embolektomie. Velmi zjednodušeně řečeno jde o odstranění embolu z plic manuálně pomocí k tomu určených přístrojů. Používá se v případě, že provedená trombolýza selhala nebo v případě, kdy jí není možné použít, tedy v případě přítomnosti kontraindikačních faktorů. Jedná se o současné probíhající vnitřní krvácení nebo krvácení do mozku v nedávné době. 

Terapie u pacientů bez vysokého rizika časného úmrtí

Terapeutickou metodou toho případu je rychle zahájená antikoagulační léčba (léčba bránící srážení krve). Používám je heparin spolu s warfarinem po dobu minimálně 3 měsíců. Tato 3měsíční antikoagulační léčba  je nezbytná. Důvodem je 50% riziko opakování plicní embolie právě v průběhu prvních 3 měsíců po předchozí příhodě. 

čtěte více

SCHIZOFRENIE I.

Závažné duševní onemocnění. V současné době se týká asi 1-1,5% populace. U žen a mužů se vyskytuje ve srovnatelné míře. Rozdíl je ve věku, ve kterém se objevují první příznaky. U mužů je to mezi 16 a 25 lety, u žen  mezi 22 a 34 lety. Schizofrenií mohou trpět i děti, ale pravděpodobnost je v tomto případě velmi malá stejně tak jako počátek nemoci po 40. roce věku.

Kromě vlastní nemoci pacienti trpí tak zvaným stigmatem. Kvůli nepřesným informacím uváděných v médiích i sdílených mezi lidmi, je jim přidělována nálepka, cejch. Nevyzpytatelní, potenciálně nebezpeční, silně agresivní. Na základě všeobecně tradovaných mýtů se tak dostávají na okraj společnosti, dostávají se do izolace. Nechci tímto článkem popřít smutné skutečnosti, ve kterých mají takto nemocní lidé svou roli. Nicméně chci zdůraznit, že v tomto případě se jedná o chybu systémovou. 

Na schizofrenii se v současnosti nahlíží jako na skupinu onemocnění, které mají určité společné rysy, ale které také mají charakteristiky zcela specifické. Název schizofrenie byl použit poprvé v roce 1911 a vychází ze dvou řeckých slov: ,,schizo" - štěpit; ,,phren" -  rozum, myšlení. Nenechme se zmást. Tradiční výklad, tedy že schizofrenici jsou lidé, kteří mají rozštěpenou, rozdvojenou osobnost, je zcela nesprávný. 

Příčiny vzniku

Schizofrenie se rozvíjí na podkladě kombinace určitých biologických, psychologických, sociálních faktorů a nějakého typu zátěže. Biologické, psychologické a sociální faktory zajišťují dispozici nebo-li náchylnost k chorobě. Pokud je takto náchylný jedinec vystaven stresové, zátěžové situaci, kterou může být například nástup na vysokou školu, může u něj dojít k rozvinutí daného onemocnění. 

Je prokázáno, že při vzniku schizofrenie se uplatňují geny. Neznamená to ovšem, že se schizofrenie jako taková dědí. Je "pouze" děděna ona dispozice, náchylnost. Kromě přirozeného předávání genetické informace z rodiče na dítě, ke vzniku této dispozice může dojít i v průběhu těhotenství-např. při infekci matky, nebo při porodu-např. trauma mozku při komplikovaném porodu. 

Faktory psychosociální. Jde především o vztahy v základní rodině. Neexistuje sice konkrétně prokázaný vztah mezi špatnými vztahy v rodině a rozvojem nemoci, ale vliv rodiny je velký a to ve smyslu příznivého ovlivňování již rozvinutého onemocnění. 

Pokud bychom si to měli shrnout. Jedinec má ať už zděděnou nebo nově vzniklou silnou náchylnost, můžeme říci i pravděpodobnost, že za určitých okolností u něho může dojít k rozvoji schizofrenie. Těmito okolnostmi jsou obvykle nějaké stresové situace ve smyslu pozitivním i negativním-rozchod, stěhování, změna školy, uzavření manželství, úmrtí v rodinně, propuštění z práce. Průsečíkem je vznik tohoto onemocnění.

Podstata

Jádro pudla se nachází v mozku. Hlavní roli pak hrají dvě chemické látky-dopamin a serotonin. Tyto látky se nacházejí u každého z nás. Mají své specifické funkce. Zjednodušeně řečeno zajišťují přenos určitého typu informací mezi neurony. U schizofrenií dochází k tomu, že dopamin je v nadbytku a rovnovážný nebo fyziologický nebo běžný stav mezi dopamine a serotoninem je tak rozvrácen. Nadbytek dopaminu v mozku má pak za vinu rozvoj příznaků pro toto onemocnění typických. V mozku je v jednu chvíli přenášeno velké množství informací, větší než je obvyklý stav. Mozková kůra, hlavní struktura fungující jako cílová stanice pro zpracovávání všech informací, pak při přílivu toho nadměrného množství stimulů nedokáže rozlišit, které z nich jsou důležité a které nedůležité, není schopna všechny tyto informace správně zpracovat a dokonce není schopna rozpoznat, které z nich přicházejí z vnějšího prostředí a které přicházejí z jiných částí  mozku. Nemocný pak není schopen odlišit např. vlastní myšlenky od toho, co slyší. 

Průběh a prognóza

Jak již bylo řečeno výše, počátek typicky pozorujeme v průběhu dospívání a v rané dospělosti. Rozvoj je velmi pozvolný, nenápadný a charakteristickým příznakům předchází tzv. příznaky prodromální. Soubor nespecifických příznaků, které ohlašují příchod vlastního  onemocnění. V tomto případě jsou ale prodromální příznaky nespecifické natolik, že jsou obvykle dlouho dobu ignorovány. Důvodem je především věk, ve kterém dojde k prvním projevům. Často jde totiž o změnu chování, která je přičítána právě probíhající pubertě. O co jde konkrétně: poruchy pozornosti, poruchy spánku, neurčité bolesti hlavy, bolesti zad a svalů, zažívací obtíže, pocity celkové slabosti. Nemocné to často vede k opakovaným návštěvám lékaře, přičemž organická příčina, tedy příčina na úrovni nějakého orgánu nebo tkáně se nenajde. Jak onemocnění postupuje, přidávají se změny chování, nemocný špatně funguje v zaměstnání, ve škole, ve společnosti. Časté je intenzivní zaobírání se detaily, maličkostmi, nepodstatnými věcmi. Může se objevit zcela nové nečekané zaujetí vírou, zvláštnosti v oblékání, v jídle. Podrážděnost, vztahovačnost, úzkost, neklid, výrazná nespavost případně změna režimu spánek-bdění. To vše patří k příznakům ohlašujícím nástup schizofrenie.

Vlastní onemocnění je epizodické. To znamená, že můžeme pozorovat přítomnost atak, náporů tedy epizod a přítomnost klidových období pouze s minimálním ne tak intenzivním zbytkem příznaků. Je také důležité zdůraznit, že schizofrenie je onemocnění léčitelné, i když léčba je náročná ve smyslu důvěry, spolupráce a to nejen mezi pacientem a lékařem, ale i ve vztahu k rodině nemocného a nejbližšímu okolí. 

Protože každý z nás jsme individuální i schizofrenie je svým průběhem individuální. Téměř třetina (22-27%) pacientů se po první atace uzdraví úplně nebo téměř beze zbytku a další epizoda nemoci se již neopakuje. U třetiny nemocných je průběh takový, že se střídají období plného rozvinutí nemoci, atak, a relativní období klidu pouze se zbytkem určitých méně intenzivních příznaků. Bohužel u více něž třetiny nemocných může dojít k tomu, že nemoc se trvale, bez klidových období rozvíjí a s mírně kolísavou intenzitou jsou příznaky onemocnění přítomny trvale. 

čtěte více

DIAGNÓZA F17. ZÁVISLOST NA NIKOTINU

V současné době kouří v České republice asi 2.300 000 lidí. Zhruba 250 000 z nich jsou děti a mladiství do 18 let. 9 z 10 kuřáků začne kouřit před 18.rokem věku, přičemž průměrný věk při vykouření první cigarety se pohybuje okolo 10,5 lety. Mnohem častěji s kouřením začínají dívky než chlapci. Pokud v rodině kouří oba rodiče, pravděpodobnost, že jejich dítě začne kouřit je asi  4 krát vyšší než u dětí z rodin nekuřáckých.

Toto jsou jen prostá, ale vše říkající čísla. Kouření je v současné době označované jako dětská nemoc. Cílovou skupinou jsou totiž nejčastěji děti a mladiství. Důvod je jednoduchý. Adolescenti, tedy dospívající procházejí velmi významnou změnou známou jako puberta. V tomto období se u nich snižuje schopnost rozlišit, co a kdo je pro ně potenciálně nebezpečný. Je u nich významně vyjádřena touha riskovat, zkoušet věci nové, věci zakázané. Kvůli tomuto, můžeme říci přirozenému vývojovému fenoménu, se tak dospívající stávají velmi snadno získatelnou cílovou skupinou pro tabákový průmysl.

Složení tabákového kouře

Složky cigaretového kouře patří mezi prokázané lidské karcinogeny. Pojem prokázaný karcinogen označuje fakt,  že jednotlivé složky tabákového kouře prokazatelně způsobují, vyvolávají některý z typů nádorového onemocnění. Nevyvratitelně zde platí často bagatelizovaná rovnice kouření=rakovina. 

V tabákovém kouři bylo identifikováno více než 4000 chemických látek. Zcela obecně jde o látky dráždivé, toxické, mutageny (látky, které mění DNA, v ní zapsanou genetickou informaci-vyvolávají mutace), karcinogeny (látky způsobující rakovinu) a reprodukčně-toxické látky (snižující schopnost početí). Tabákový kouř si díky tomu vydobyl své místo ve skupině karcinogenů I A třídy (karcinogeny nejvyšší nebezpečnosti).

Část z těchto látek vzniká na základě spalování tabáku, část z nich jsou substance uměle přidávané do cigaret s cílem zlepšit výsledný smyslový vjem při jejich kouření, ale také proto, aby cigarety hořely stejnoměrně a neuhasínaly, aby váleček popela odpadl až po poklepnutí na cigaretu, aby se kouř z cigarety libě vinul, atd. atd. Tabákový průmysl prostě ví, jak na nás.

Asi nejznámější z těchto látek je NIKOTIN. Každá cigareta obsahuje od 1 do 4 miligramů nikotinu. Po vtáhnutí se během několika sekund dostává nikotin krevním proudem do mozku a váže se na specifické receptory, výstižně pojmenované nikotinové. Kromě mozkových receptorů se váže i na receptory jiných orgánů a tkání. Jedná se o vysoce návykovou látku. Nikotin sám o sobě může působit řadu obtíží, jako je například zvýšené pocení, bušení srdce, porucha spánku, ale není prokázán jeho vliv na vznik rakoviny. Vše souvisí se závislostí, kterou si kuřáci na nikotin vypěstují a s kterou jde ruku v ruce inhalace řady dalších vysoce nebezpečných látek. Nikotin je v těle kuřáka přeměňován na látku označovanou jako KOTININ, jejíž přítomnost lze prokázat ve vlasech ještě dlouhou dobu po vykouření poslední cigarety.

OXID UHELNATÝ. Značně jedovatý plyn vznikající při kouření cigarety, při tak zvaném nedokonalém hoření za nízkých teplot. Oxid uhelnatý se v těle váže na hemoglobin obsažený v červených krvinkách. Na základě této vazby je snížena schopnost hemoglobinu vázat v plicích kyslík a je tak sníženo množství kyslíku, které se dostane krví k ostatním orgánům . Kuřáci jsou v drtivé většině trvale oxidem uhelnatým přiotráveni.

OXID DUSIČITÝ. Velmi snadno proniká z plic do krve. Pro člověka jsou nebezpečné již poměrně nízké koncentrace, pokud je jim vystaven po dobu cca 30 min. Což se nejčastěji týká právě kuřáků. Tato látka je silně dráždivá. Pálení očí, bolest hlavy, pokles krevního tlaku, dýchací potíže. To jsou první známky otravy oxidem dusičitým. V případě dlouhodobému vystavování se účinkům tohoto oxidu se také zvyšuje kazivost zubů, často se objevují záněty spojivek a existuje významné riziko vzniku vážných onemocnění dýchacích cest.

V cigaretovém kouři můžeme takové prokázat KYANOVODÍK. Je to jeden z nejprudčeji, nejrychleji působících jedů. Známější je pod označením cyklon B - látka používaná v koncentračních táborech za II. světové války.

BENZOAPYREN. Látka, řadící se mezi polycyklické aromatické uhlovodíky. Jedna z nejnebezpečnějších. Celá skupina těchto látek má prokarcinogenní účinky. V těle jsou přeměňovány na látky vysoce aktivní, schopné vyvolat nádorovou transformaci, tedy přeměnu buněk v buňky rakovinové. Co se samotného benzoapyrenu týká, vykouří-li člověk denně 20 cigaret je vystaven takovému množství bezoapyrenu, jako kdyby se celý den pohyboval na vysoce frekventované křižovatce, po které by jezdila auta bez katalyzátoru.

V tabákovém kouři můžeme také nalézt RADIOAKTIVNÍ POLONIUM. Dle současných teorií pochází z půdy a souvisí s umělým přihnojováním rostlin fosfátovými hnojivy. Osoba, která vykouří denně v průměru 20 cigaret je vystavena takovému množství záření, jako kdyby každý den absolvovala RTG plic.

NITROSAMINY. Nejnebezpečnější složka tabákového kouře. Kromě cigaret se vyskytují také v uzeninách, uzeném mase, uzených rybách, ale i pivu. Jejich koncentrace v potravinách je ale přísně kontrolována. Denně jich takto přijmeme maximálně 1 miligram. Naproti tomu průměrný kuřák do sebe denně vpraví 17 krát větší množství těchto látek. Takovéto množství je již prokazatelně schopné vyvolat rakovinu plic.

DEHET. Dehet představuje malé pevné částečky nebo-li popílek. Kvůli své velikosti se při nádechu dostávají hluboko do plic, které tak zanášejí. Kuřákovi plíce jsou proto černé. V 1 cm3 cigaretového kouře je asi 50 miliard těchto částic. Je to 10.000 krát větší množství, než jaké můžete naměřit na dálnici v době největšího provozu. Dehet se mimoto řadí také k rakovinotvorným látkám.

Následky

Každý kuřák je vystaven těmto konkrétně vyjmenovaným a mnohým dalším více či méně nebezpečným látkám. Představa některých lidí o tom, že kouření tzv. light cigaret je zdravější je více než mylná. Vše souvisí s výše uvedenou závislostí na nikotinu. Dlouhodobý kuřák ve snaze zbavit se své závislosti na nikotinu přechází na lehké cigarety. Při kouření ale podvědomě více vdechuje, natahuje a to s cílem dostat do sebe takovou dávku nikotinu, na kterou je zvyklý, na které je závislý. Vdechuje tak stejné ne-li větší množství škodlivých látek.

Přítomnost všech výše uvedených chemických látek je přímo prokazatelně spojena s rozvojem řady vážných onemocnění.

• 
  
• Karcinom plic - vztah ke kouření je u tohoto nádorového onemocnění prokázaný. 85-90% pacientů s karcinomem plic jsou kuřáci.
• 
  
• Karcinom horních cest dýchacích (dutiny ústní, nosohltanu, hrtanu)
• 
  
• Karcinom ledvin a močového měchýře - zplodiny tabákového kouře se dostávají krevním proudem do ledvin, přecházejí do moče a působí tak na stěny močového měchýře.
• 
  
• Karcinom slinivky břišní
• 
  
• Karcinom děložního čípku - zplodiny cigaretového kouře přítomné v poševním sekretu
• 
  
• Karcinom jícnu

• 
  
• Ischemická choroba srdeční - škodliviny, které se dostávají z plic do krevního řečiště poškozují stěnu cév, vytváří se zánět, dochází k ukládání tuků do takto porušené stěny. Rozvíjí se ateroskleróza. Na jejím podkladě může dojít ke vzniku angíny pektoris až infarktu myokardu
• 
  
• CHOPN - chronická obstrukční plicní nemoc. Protože stěna dýchacích cest je dlouhodobě poškozována, rozvíjí se zánět, který je také dlouhodobý. Na podkladě tohoto zánětu se tvoří zvýšené množství hlenu, který nutí dotyčného ke kašli. Tak zvaný kuřácký kašel. Kromě toho se takto postižené cesty zužují. Osoby s CHOPN jsou silně dušné. Důsledkem je trvalá invalidizace.
• 
  
• Žaludeční vřed a vřed  tenkého střeva

Závěr

Závislost na nikotinu je nemoc. I ti, kteří kouří jednu cigaretu denně jsou závislí. Každá vykouřená cigareta zkracuje život o 5 minut. V přepočtu žije každý kuřák o 15 až 18 let méně než nekuřák. Hlavní cílovou skupinou jsou dospívající. Velmi málo dospělých lidí, tedy lidí starších 18 až 20 let začíná ve svém věku kouřit. Z toho také vyplývá důležitost prevence. Ta musí být smysluplně cílena již na děti kolem 10 let. Je nutné se naučit, že kouření opravdu způsobuje rakovinu. Zcela prokazatelně. I když jako jednotlivci jsme zcela individuální. Nikdo z nás neví, jak moc nebo málo jsme citlivý a jak malá nebo velká je u nás pravděpodobnost rozvoje nádorového onemocnění. Jakou cenu jsme ale ochotni zaplatit, abychom to zjistili?! 

čtěte více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM

Kolorektální karcinom, nebo-li karcinom tlustého střeva a konečníku, představuje jeden z nejčastějších typů nádorů vůbec. Jeho výskyt souvisí velkou měrou s životním stylem a způsobem stravování. Z tohoto důvodu je řazen mezi civilizační onemocnění. V České republice každý rok přibude 8 000 pacientů s tímto typem karcinomu. 4 000 z nich na toto onemocnění zemře. Více jsou postiženy muži, a to v přibližném poměru 3:2. V celosvětovém srovnání se ČR drží dlouhodobě na předních místech. Podle statistických dat z posledních let je to dokonce "úctyhodné" 1.místo, o které se dělíme s Maďarskem. Typický věk pacienta je mezi 60-79 lety, ale protože v medicíně není nic absolutní, celých 20% pacientů jsou lidé mladší 60 let. Pokud se karcinom objeví u lidí mladších 40 let, vždy je nutné myslet na genetickou predispozici, zvýšenou náchylnost k tomuto typu nádorového onemocnění danou geneticky. 

Vnitřní povrch tlustého střeva je pokryt buňkami, které mají spoustu specializovaných funkcí uplatňujících se v procesu trávení potravy. Tyto buňky se odborně označují jako buňky epitelové. Vnitřní vrstva střeva tvořená těmito buňky se označuje jako sliznice. A právě z těchto buněk, jejich nádorovou přeměnou, vzniká kolorektální karcinom. Protože se nejedná jen o jeden typ buněk, ale o různé buňky s rozličnými schopnostmi, i kolorektální karcinom může mít několik typů, dle toho, z kterých buněk vychází. Zcela nejčastěji se jedná o tzv. adenokarcinom, který se vyvíjí z buněk, které mají sekreční funkci. Vzhled karcinomu může být také různá. Může se jednat o polyp, tedy takový hadovitý, hruškovitý výrůstek sliznice, může jít o vřed nebo nádor infiltruje celý obvod daného úseku střeva. Co se týká lokalizace, nejčastěji se jedná o karcinom rekta, tedy konečníku. Z toho důvodu je nutné u osob starších 50 let provádět vyšetření per rectum v rámci pravidelných prohlídek u praktického lékaře. Karcinomy konečníku se nacházejí převážně ve vzdálenosti cca 8 cm od řitního otvoru a při vyšetření per rectum jsou hmatné. 

Rizikové faktory

Věk. Jako téměř u každého nádorového onemocnění je významným, ale bohužel i neovlivnitelným rizikovým faktorem. Důvod je ten, že s přibývajícím věkem dochází ke kumulaci jiných, obvykle ovlivnitelných rizikových faktorů, jejichž výsledkem je změna normální zdravé buňky v buňku nádorovou a rozvoj nádorového onemocnění.

Mužské pohlaví. Souvisí převážně se zvýšenou konzumací piva, které se řadí mezi rizikové faktory stravy.

Strava. Bylo prokázáno, že vznik kolorektálního karcinomu úzce souvisí se složením stravy a s úpravou potravin. Konkrétně jde o zvýšený příjem živočišných tuků, červeného masa a uzenin, smažení, pečení a uzení. Při zpracování těchto a takto upravených potravin v zažívacím traktu vznikají látky označované jako nitrosaminy. Tyto látky jsou karcinogenní, což znamená, že je u nich prokázáno, že jsou schopné způsobit nádorové onemocnění. Jak už bylo zmíněno výše, významným rizikovým faktorem je i zvýšená konzumace piva. Pod pojmem zvýšená konzumace se rozumí víc jak 0,5 ml piva denně u mužů a 0,3 ml piva denně u žen. 

Životní styl. Jednoznačně se jedná o obezitu, sníženou nebo žádnou fyzickou aktivitu, vysoký kalorický příjem, a samozřejmě všudypřítomné kouření a konzumace alkoholu.

Chronická zánětlivá onemocnění střeva. Jde o ulcerózní kolitidu, Crohnovu chorobu, céliakii a další. V důsledku dlouhodobě probíhajícího zánětu ve stěně střeva dochází k "dráždění" slizničních buněk s jejich následným maligním zvratem. 

Protektivní (ochranné) faktory

Dostatečné množství vápníku, vitamínu D, kyseliny listové, vitamínu C, beta karotenu a selenu. Protektivní vliv vlákniny je sporný. 

Příznaky

Bohužel, příznaky počátečního stádia nemoci, tedy stádia, kdy je nádor malý a je lokalizovaný na jednom konkrétním místě sliznice střeva, tak příznaky tohoto stádia nejsou v podstatě žádné. Z toho důvodu je významné pravidelné vyšetřování PER RECTUM, tak jak bylo zmíněno výše. Je totiž možné takto bezpříznakový nádor nahmatat. Tím jak se začíná nádor zvětšovat a dál prorůstat střevem, příznaků přibývá. Nejprve to obvykle bývá tak zvané skryté krvácení do stolice nebo-li OKULTNÍ KRVÁCENÍ. I toto ale lze detekovat a zachytit tak nádor ještě relativně včas. Využívá se k tomu SCREENINGOVÝ TEST okultního krvácení ve stolici. Měl by být zajišťován praktickým lékařem. U lidí starších 50 let 1 krát ročně, u lidí starších 55 let 2 krát ročně. 

Typickým nálezem u již rozsáhlejšího nádoru je viditelná KREV ve stolici. Je velmi důležité se zaměřit na příčinu, často totiž bývá nález krve ve stolici podceňován a spojován s hemoroidy nebo trhlinkami, které mohou být přítomny při řitním otvoru. 

Změny frekvence ve VYPRAZDŇOVÁNÍ. Jde o změnu charakteru stolice-střídání zácpy a průjmů. a o změnu v rytmu. Například pokud bylo vyprazdňování pravidelné 1 krát denně, ale v posledních 2 měsících je maximálně 3 krát týdně a toto období zácpy je pak náhle vystřídáno průjmy. Se změnou vyprazdňování jdou ruku v ruce i jiné možné zažívací potíže, nechutenství a samozřejmě typicky (jako u každého nádorového onemocnění) významná ztráta hmotnosti. Mohou být přítomny i křeče. 

V případě, že má karcinom podobu vředu, je přítomno trvalé slabé krvácení. Nejčastěji se takto chovají karcinomy lokalizované v pravé části tlustého střeva, v tzv. vzestupném tračníku. Důsledkem je ANEMIE. Projevuje se výraznou únavou, případně dušností.

U velmi pokročilých stádií může agresivně rostoucí nádor způsobit perforaci, proděravění střeva. Jedná se o život ohrožující komplikaci. 

Závěr

Závěrem bych ráda zdůraznila jednu skutečnost. Je sice smutnou skutečností, že se naše republika ocitla na 1.místě, co se výskytu kolorektálního karcinomu týká, na druhou stranu existuje velmi propracovaný systém, díky němuž jsme schopni identifikovat nádor ve velmi časném stádiu a díky tomu zvýšit pravděpodobnost přežití. Vše ale záleží na informovanosti naší společnosti, na schopnosti praktických lékařů poskytnou pacientům výše uvedené screeningové testy a vyšetření, ale největší část je na nás. Vezměme zodpovědnost za své zdraví do vlastních rukou a snažme se rozvoji karcinomu jako takovému hlavně předejít. 

čtěte více

PROBLEMATIKA VAKCINACE

V současné době téma velmi aktuální. Rodiče nechtějí nechávat očkovat své děti. Bojují za to, aby bylo zrušeno povinné plošné očkovaní. Argumentují na jedné straně nežádoucími účinky, na straně druhé určitým typem nesvobody, tedy nemoci se rozhodovat o zdraví či nemoci svého dítěte. V tomto článku bych proto ráda co možná nejdetailněji popsala, co to vlastně je očkování, co vedlo k jeho plošnému rozšíření a před jakým typem nemocí nás má chránit a proč.

Očkování je typem aktivní imunizace. Konkrétně jde o postvakcinační aktivní imunizaci. Na počátku vzniku očkování, vakcín, stojí dlouholeté, ba možná staleté pozorování infekčních nemocí a z něho plynoucí resumé, že pravděpodobnost toho, že člověk onemocní dvakrát za sebou stejnou infekční nemocí je téměř mizivá. Poté, co náš organismus dané infekci odolá, rozvijí se v našem těle specifická, v tomto případě postinfekční imunita. V našem těle jsou přítomny takové protilátky, které jsou specializované na ničení původců té jedné konkrétní, specifické infekce. Pokud se množství těchto specifických protilátek udrží na takové úrovni, při které jsou schopni původce dané nemoci stále dokonale zničit, onemocnění u nás logicky nemůže znovu propuknout. 

Můžete se ptát, proč tedy máme očkování, které by mělo přinášet tolik nežádoucích účinků, když by logicky stačilo danou nemoc prodělat a imunita by byla na světě. Nu, očkování nás totiž primárně nechrání proti banálním infekčním onemocněním jako je např. rýma, ale chrání nás proti nemocem, která jsou s vysokou pravděpodobností smrtelná a věřte mi, že naši předkové si s nimi užili dost. Vždyť do vzniku očkování byla cca v 80% hlavní příčinou smrti infekční onemocnění. Mimochodem, první pokusy o očkování byly provedeny již na konci 18.století britským lékařem Edwardem Jennerem.

Smyslem očkování je stimulovat v těle tvorbu specifické imunitní reakce, protilátek, proti jedné konkrétní nemoci bez toho, abychom byli nuceni dané onemocnění prodělat s jistě nemalou pravděpodobností významných komplikací. Tato stimulace se děje díky tomu, že do našeho těla jsou injekčně vpraveny určité konkrétní části původce dané nemoci, tzv. antigeny. Tyto části nejsou pro člověka nebezpečné, nejsou schopné onemocnění vyvolat, ale jejich přítomnost v těle stimuluje tvorbu právě oněch důležitých specifických protilátek. Takže v případě, že bychom se v budoucnu setkali s celým, aktivním, agresivním, i když mikroskopickým, původcem, nemoc u nás nepropukne. 

Očkovací kalendář

V současné době jsou využívána očkování proti širokému spektru infekčních onemocnění. U dětí se jedná o povinné pravidelné očkování. Proti jakému typu nemoci bude dítě zrovna očkováno, závisí na jeho věku, tedy na zralosti jeho vlastního imunitního systému. Imunitní systém musí být na takové úrovni, aby došlo k tvorbě specifických protilátek a zároveň nedošlo k propuknutí daného onemocnění, což by se u dětí, nezralého organismu, mohlo stát i při použití inaktivovaných částic původce nemoci. Vše se řídí dle univerzálního schématu tzv. očkovacího kalendáře. 

Kritéria 

Celý proces očkování podléhá velmi přísným pravidlům. Všechny očkovací látky musí splňovat následující kritéria:

• Bezpečnost - nesmí vyvolat onemocnění nebo poškozovat organismus.
• Specificita - musí stimulovat tvorbu protilátek proti původci konkrétní nemoci, proti které očkujeme.
• Účinnost - očkovací látka musí být schopna vyvolat tvorbu takového množství protilátek, které spolehlivě zajistí ochranu proti danému onemocnění.
• Nemělo by působit žádné vážné nežádoucí účinky.
• Vlastní provádění očkovaní musí být snadné, a zároveň očkování musí být prováděno správně.
• Musí být cenově dostupné.

Závěr

Závěrem bych ráda připomněla jednu důležitou věc. To, že onemocnění, proti kterým jsou naše děti očkovány, se v naší společnosti nevyskytuje, nesouvisí s tím, že by daná nemoc zmizela z povrchu zemského. Souvisí s tím, že v naší populaci existuje něco, co se označuje jako kolektivní imunita. Naše společnost je proočkována. Drtivá většina z nás má protilátky proti černému kašli, tuberkulóze, zarděnkám. Díky tomu, že jsme byli očkováni. A díky tomu se nikdo těmito nemocemi nemůže nakazit. A díky tomu je nemůže přenášet. Díky očkování se daří chránit miliony životů. Já myslím, že je důležité v tom pokračovat i dál. 

čtěte více

SCREENING V ONKOLOGII

Screeningem rozumíme aktivní vyhledávání velmi časných stádií nádorových onemocnění, která se dosud neprojevují žádnými konkrétními příznaky. Tedy u na pohled "zdravých" osob. Díky včasnému odhalení se významně zvyšuje pravděpodobnost úplného uzdravení. Lze využít méně agresivních léčebných postupů, které pacienta tolik nezatěžují. Výsledkem je snížení úmrtnosti na dané onemocnění. V současné době se na území ČR provádí screening karcinomu prsu, kolorektálního karcinomu a karcinomu děložního čípku. Celý screeningový program je organizován státem a každý z nás má na něj nárok. Je hrazen z povinného zdravotního pojištění.

Proto, aby onemocnění mohlo být zařazeno do konkrétního screeningové programu, musí splňovat několik kritérií.

• Dané onemocnění nebo typ nádoru se musí v dané populaci vyskytovat velmi často. 
• Existuje účinná léčba časných stádií zjištěného onemocnění.
• Detekce musí být pro vyšetřovaného nenáročná.
• Musí být velmi citlivá. Měla by zachytit co nejvíce pacientů s časným stádiem onemocnění. Pokud máme skupinu 100 pacientů a u 90 z nich se nám podaří nemoc podchytit, citlivost dané metody je 90%.

Kolorektální screening

Jedná se o test okultního krvácení do stolice nebo o primární screeningovou kolonoskopii.

Lidé mezi 50-54 lety by měli jednou ročně využívat testu pro odhalení okultního krvácení ve stolici, který si snadno uděláte sami doma. Jedná se o elegantní, bezbolestnou, jednoduchou metodu. Testy by vám měl zprostředkovat váš praktický lékař. 

Je důležité zdůraznit, že pozitivita testu, tedy přítomnost krve ve stolici, ještě automaticky neznamená přítomnost nádorového procesu ve střevě. Vždy se ale jedná o varovný příznak a je důležité o tom informovat svého praktického lékaře, který zajistí další postup. 

Lidé starší 55 let pak mohou buď pokračovat v pravidelném testování okultního krvácení, a to v intervalu jednou za dva roky, nebo si mohou zvolit primární screeningovou kolonoskopii. V tomto případě jednou za deset let,

Tato pravidla se týkají hlavně asymptomatických jedinců. Osob, které nemají žádné příznaky související s právě probíhajícím nádorovým onemocnění. Upozorňuji, že screening kolorektálního karcinomu je určen jak mužům, tak ženám.

Screening karcinomu prsu

Aktivní vyhledávání co nejčasnějších stádií karcinomu prsu u žen, u kterých se prozatím onemocnění neprojevuje. Jedná se mamografický screening, na který má každá žena starší 45 let nárok a podstupuje ho jednou za dva roky. Je zajištěn akreditovanými mamografickými centry. V intervalu mezi jednotlivými vyšetřeními se doporučuje navíc vyšetření prsu ultrazvukem. 

Neméně důležité je samovyšetření prsu, které by se mělo stát součástí běžné denní hygieny. K tomuto návyku je vhodné vést již dospívající dívky tak, aby samovyštření prsu bylo pro ně v budoucnosti samozřejmostí.

Screening karcinomu děložního čípku

Provádí se jednou ročně v rámci pravidelné gynekologické prohlídky. Jedná se o stěr z děložního hrdla. Vzorky jsou odeslány na screeningové cytologické vyšetření, které opět zajišťují akreditované cytologické  laboratoře.

čtěte více

SEZNAM CEREBROVASKULÁRNÍCH A IKTOVÝCH CENTER

Komplexní cerebrovaskulární centra

Nemocnice Na Homolce Praha

Ústřední vojenská nemocnice Praha

Fakultní nemocnice u sv. Anny a Fakultní nemocnice Brno

Nemocnice České Budějovice, a.s.

Fakultní nemocnice Plzeň

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Krajská nemocnice Liberec, a.s.

Krajská zdravotní, a.s. - Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o.z.

Fakultní nemocnice Ostrava

Fakultní nemocnice Olomouc

Iktová centra

Fakultní nemocnice Motol Praha

Všeobecná fakultní nemocnice Praha

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Praha - Fakultní Thomayerova nemocnice Praha

Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje

Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje

Krajská nemocnice Tomáše Bati, a.s.

Nemocnice Jihlava, p.o.

Nemocnice Písek, a.s.

Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Chomutov, o.z.

Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Teplice, o.z.

Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Děčín, o.z.

Karlovarská krajská nemocnice, a.s. - Nemocnice v Sokolově

Nemocnice Česká Lípa, a.s.

Oblastní nemocnice Trutnov, a.s.

Pardubická krajská nemocnice, a.s.

Litomyšlská nemocnice, a.s.

Městská nemocnice v Ostravě, p.o.

Vítkovická nemocnice, a.s.

Nemocnice Břeclav, p.o.

Nemocnice Vyškov, p.o.

Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, p.o.

Karvinská hornická nemocnice, a.s.

Nemocnice Třinec, p.o.

čtěte více